V souvislosti s novými pravidly pro ochranu osobních údajů (GDPR) je před přihlášením nebo registrací nového uživatele v nutné, potvrdit souhlas s uložením souborů cookies. Souhlas potvrdíte kliknutím na zelené tlačítko v zápatí stránky. Bez Vašeho souhlasu není přihlášení, ani registrace možné...
Přírodní památka Žehuňsko – Báň je chráněné území ležící v těsné blízkosti obce Hradčany v okrese Nymburk. Svou rozlohou se řadí mezi maloplošná území, přesto je však považována za největší zachovalou bílou stráň ve středním Polabí, tedy takovou stráň, kde je obnažený horninový podklad. PP Báň byla vyhlášena chráněným územím 29. prosince 1972 za účelem ochrany zdejších xerotermních společenstev na opukovém podkladu. V roce 2016 byla PP Báň rozšířena a nově přejmenována jako přírodní památka Žehuňsko-Báň.
Lokalita je lehce přístupná. Protínají ji dvě větší cesty, z čehož jedna je turistickou stezkou. Ze svahu je výhled do okolí, stejně jako je svah ze širokého okolí viditelný. Návštěvu lokality lze doporučit zejména v první polovině května, kdy je velká šance vidět kvetoucí vstavače i další typické druhy zdejších xerotermních strání (např. kamejky a bělozářky).
Odkaz na mapuOblast je chráněná z důvodu geologickéhoa paleontologického významu lokality. Nachází se zde fosilní živočišné houby, ústřice a ježovky.
Jezírko na dně lomu je domovem obojživelníků jako například čolka obecného, čolka velkého nebo kuňky obecné.
Odkaz na mapuje přírodní památka o rozloze 2,6 ha s meandrujícím Sklenským potokem, lemovaným dřevinami a loukami v rozsahu 620–640 m n. m. v Pohledeckoskalské vrchovině. Leží na katastrálním území obce Světnov v okrese Žďár nad Sázavou náležejícím do Kraje Vysočina v České republice
Důvodem ochrany je aluvium meandrujícího Sklenského potoka, levostranného přítoku Stržského potoka. Podél potoka rostou olše, střemcha obecná, kalina obecná, krušina olšová, mezi keři lýkovec jedovatý, zimolez černý, růže převislá, v potoce žije mihule potoční, mřenka mramorovaná, vranka obecná.
Odkaz na mapubyla vyhlášena v roce 1987. Důvodem ochrany je mimořádně bohaté naleziště druhohorní mořské fauny s ojedinělým zachováním. Jde o bývalý jámový lom na amfibolit, v současnosti je částečně zatopen a částečně slouží jako složiště a drtírna štěrku.
Území leží ve Středočeském kraji, na východním okraji obce Velim po pravé straně silnice spoující Vělim s obcí Nová Ves I. Díky zpevněné ploše navazující na sjezd ze silnice, je zde v současné době (březen 2018) možné i zaparkovat.
Odkaz na mapuBývalý lom se nachází na levém břehu bývalé soutěsky říčky Výrovky mezi železniční tratí Pečky - Kouřim a jižním okrajem zástavby obce Chotutice. Od Peček je lokalita vzdálena zhruba 2 km. Z geologického hlediska širší okolí přírodní památky Lom u Radimi představuje kolínská oblast české křídy, která bývá označována jako příbojová. Tato oblast je tvořena především uloženinami mořského cenomanu a spodního turonu.
Chráněné území je tvořeno stěnovým lomem. Výška téměř kolmé lomové stěny se směrem k západu postupně zvyšuje, v nejvyšším místě dosahuje 22 metrů. Předmětem ochrany je ukázka příbojové facie svrchní křídy v ortorulách kutnohorského krystalinika. Jedná se o významné paleontologické naleziště. Ve dvou prohlubeninách, způsobených mořskou erozí, byly nalezeny zkameněliny mořských hub, mechovek, ramenonožců a mlžů.